Slovník

Aval

Aval je ručitelem ze směnky, směnečný rukojmí. Pokud není směnka jejím akceptantem nebo výstavcem proplacena, může se remitent domáhat zaplacení směnečné sumy po avalovi. Aval je na směnce uveden buď výslovně nebo doložkou "per aval" nebo doložkou "jako rukojmí", případně jinou doložkou stejného významu.

Dlužník

Je každý subjekt, který má povinnost uhradit závazek věřiteli. Závazkem většinou bývá splátka určitého (například půjčeného) finančního obnosu (případně navýšená o úrok). Pokud dlužník neuhradí svůj závazek k datu splatnosti, stává se z něho neplatič.

Druhotná platební neschopnost

Druhotná platební neschopnost představuje situaci, kdy dlužník není schopen dostát svým závazkům z důvodu insolvence svých odběratelů.

Exekuce

Exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.) je výkon rozhodnutí, řízení, v němž je zjištěné a vykonatelné právo určitou mocí provedeno. Exekuce je jedním z nástrojů vymáhání pohledávek za předpokladu, že dlužník disponuje majetkem a věřitel předloží exekuční titul.

Exekuční příkaz

Exekuční příkaz je příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených zákoně, např. provedením srážek ze mzdy a jiných příjmů, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku. Proti exekučnímu příkazu se  nelze odvolat. S majetkem, který je postižen exekučním příkazem, není povinný oprávněn disponovat – nesmí ho převést na jinou osobu, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat.

Exekuční titul

Exekuční titul je pravomocné vykonatelné rozhodnutí. Zejména se jedná například o rozsudek nebo platební rozkaz, exekutorský zápis, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy, výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného, lze nařídit exekuci jen, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil.

Factoring

Factoring je služba, spočívající v odkupu krátkodobé pohledávky před její splatností bez postihu vůči původnímu věřiteli. Základem pro vztah je faktoringová smlouva, která stanoví práva a povinnosti obou stran. Cenou faktoringu je faktoringová provize (0,8 – 3% z pohledávky).

Forfaiting

Forfaiting je služba, spočívající v odkupu dlouhodobé pohledávky. Využívá se v případech, kdy chce společnost zvýšit likviditu a omezit rizika spojená s předexportím financováním a se splacením svých pohledávek za odběrateli.

Insolvenční řízení

Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Dlužník se nachází v úpadku, má-li více věřitelů a peněžité závazky vůči nim není schopen plnit. V případě, že má dlužník jen jednoho věřitele, není možné postupovat podle insovenčního zákona bez ohledu na výši dlužné částky. Insolvenční řízení se týká jak fyzických tak právnických osob, platí však pro ně rozdílná pravidla pro vstup do insolvence (úpadku) a průběh insolvenčního řízení.

Mandant

Ten, jehož jménem a na jehož účet zařídí mandatář v rámci mandátní smlouvy za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů nebo uskutečněním jiné činnosti.

Mandatář

Ten, kdo v rámci smlouvy mandátní zařídí pro mandanta na jeho účet za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti.

Mandátní smlouva

Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.

Náklady exekuce

Náklady exekuce hradí povinný a patří mezi ně odměna exekutora, náhrada hotových výdajů a náhrada za doručení písemností. U exekuce na zaplacení peněžité částky činí odměna exekutora 15 procent z vymožené částky (minimálně 3.000 Kč).

Exekutor může po oprávněném požadovat zálohu na náklady exekuce (až do 30% tarifní odměny u exekuce na zaplacení peněžité částky).

Oznámení o postoupení pohledávky

Tímto oznámením sděluje věřitel svému dlužníkovi, že svoji pohledávku postoupil (prodal) třetí osobě. Ta se stala jeho novým zákonným věřitelem.

Platební neschopnost, insolvence

Platební neschopnost (insolvence) je neschopnost dlužníka dostát svým splatným závazkům. V přesnějším pojetí se platební neschopnost vztahuje na dlužníka, který má vůli platit, ale není toho schopen.

Pohledávka

Je právo věřitele na plnění od dlužníka. Pohledávka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Jedná se o majetkovou hodnotu, kterou lze až na výjimky převést na jiného věřitele (postoupení pohledávky) a která, nezanikne-li smrtí věřitele, může být předmětem dědictví.

Postoupení pohledávky

Postoupení pohledávky podle § 524-530 Občanského zákoníku je změna v osobě věřitele. Na základě písemné smlouvy postupuje původní věřitel pohledávky, které má vůči dlužníkovi, jinému subjektu. K postoupení pohledávky není nutný souhlas dlužníka.

Postupitel

Ten, kdo postupuje pohledávku postupníkovi (původní věřitel)

Postupník

Ten, komu se postupuje pohledávka (nový věřitel)

Přirážka, příslušenství

Sankce, o kterou se navyšuje závazek po uplynutí lhůty splatnosti. Bývá buď absolutní (fixní částka) nebo určená procentem z dlužné částky. Sankce obvykle roste každým dnem po splatnosti. Zahrnuje jak úrok z prodlení, smluvní pokutu, tak i náklady spojené s jejich uplatněním.

Ručení

Ručení vzniká jednostranným písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli, že uspokojí jeho pohledávky, nesplní-li dlužník svůj závazek. V případě, že se za určitý závazek zaručí více ručitelů, ručí každý z nich za celý závazek. Jestliže dlužník závazek částečně splní, nemá to vliv na výši ručení. Věřitel je oprávněn domáhat se úhrady pohledávky na ručiteli, jestliže dlužník nesplnil závazek v přiměřené době po písemné výzvě věřitele.

Ručitel může vymáhat pohledávku za dlužníkem až poté, co splnil závazek dlužníka. Vstoupí do práv věřitele a je oprávněn požadovat po původním věřiteli všechny doklady a pomůcky, které jsou třeba k uplatnění nároku vůči dlužníkovi.

Směnka

Směnka je převoditelný cenný papír. Obsahuje bezpodmínečný závazek dlužníka, který dává majiteli směnky nesporné právo žádat zaplacení peněžní částky uvedené ve směnce. Uplatnění nároků ze směnky je vázáno na její držbu a předložení. Je nutné, aby byla směnka kryta. Jako zabezpečení je vhodné, aby za směnku ručil třetí subjekt (AVAL). Od směnky nelze odstoupit.

Rozlišují se 2 druhy směnek v závislosti na tom, kdo se zavazuje závazek zaplatit:

• směnka vlastní – zavazuje se přímo výstavce směnky
• směnka cizí – přikazuje závazek zaplatit třetí osobě.

Datosměnka je směnka splatná určitý čas po jejím vystavení. Směnka může být použita k zajištění pohledávky např. v podobě blankosměnky.

Blanko směnka / Bianco směnka

Blanko směnka nebo též bianco směnka je směnka, která má některé části nevyplněné. Blanco směnka vlastně není směnkou, neboť neosahuje všechny zákonem požadované náležitosti pro to, aby to byla směnka. Směnkou se blankosměnka stane až tehdy, kdy se vyplní. Blankosměnka se používá jako zajišťovací směnka. Zajištění se realizuje zpravidla tak, že v blankosměnce není vyplněná směnečná suma a datum splatnosti.

Společně s blankosměnkou se uzavírá i tzv. Dohoda o vyplňovacím směnečném právu, která vymezuje, za jakých podmínek je majitel směnky oprávněn blankosměnku vyplnit.

Smluvní pokuta

Smluvní pokuta resp. penále se sjednává pro případy, kdy dojde k porušení nějaké smluvní povinnosti, např. k pozdní úhradě pohledávky. Smluvní pokuta musí být sjednaná písemně, nestačí jen zmínka na faktuře nebo dodacím listě. Výše pokuty musí být stanovena konkrétně (např. 1000,- Kč) nebo alespoň stanoven způsob jejího určení (např. 0,1 procenta nominální výše pohledávky).

Úrok z prodlení

Úrok z prodlení podobně jako smluvní pokuta, má pouze donucovací funkci, nutí dlužníka k včasné úhradě, nezajistí však už nedobrovolné uhrazení pohledávky dlužníkem. Úrok z prodlení je důsledkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku (nevzniká při prodlení s plněním nepeněžitého závazku).

Úrok z prodlení lze uplatnit i bez smluvního sjednání. V tomto případě úrok z prodlení odpovídá výši repo sazby zvýšené o 7%. Při smluvním sjednání úroku z prodlení, by měl mít dodavatel na paměti, že úrok není sankce, nýbrž cenou peněz, hrazenou odběratelem. V případě, že úrok přesáhne přiměřenou míru, je zpravidla soudně nevymahatelný. Úrok z prodlení nemůže soud snížit (na rozdíl od smluvní pokuty), lze jej jen zrušit.

Nelze aplikovat úroky z úroků, úrok z smluvní pokuty použít lze. Smluvní pokuta je samostatným nárokem, úrok z prodlení je součástí závazku. Dodavatel často uplatňuje úrok z prodlení či smluvní pokutu až při ukončení spolupráce s odběratelem, např. z důvodu jeho špatné platební morálky. Tento dodatečný finanční zdroj pak bývá považován za kompenzaci nákladů spojených s vymáháním pohledávky.

Věřitel

Je subjekt, který ve smlouvě poskytuje druhé straně (dlužníkovi) půjčku nebo obecně předmět smlouvy (tím mohou být peníze, konkrétní věc, právo na užívání, nebo cokoli jiného). Vstoupením smlouvy v platnost vzniká závazek dlužníka vůči věřiteli. Smlouvy obvykle obsahuje datum splatnosti a ve většině případů též i sankce vůči dlužníkovi, pokud do doby splatnosti závazek nesplatí.

Těmito sankcemi může být navýšení dlužné částky o pokutu (přirážku) za pozdní splacení (úrok z prodlení) nebo nevyhovění povinností plynoucích ze smlouvy. Věřitelem může být fyzická i právnická osoba.

Zápočet pohledávky

Pohledávka může být započtena – v situaci, kdy dlužník je zároveň věřitelem, lze vzájemné pohledávky a závazky započíst, přičemž tím není porušena obecně uznávaná účetní zásada zákazu kompenzace.

Zástavní právo (§152–174 Občanského zákoníku nebo §117a Obchodního zákoníku)

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Prodej zástavy např. ve veřejné dražbě nenastává automaticky, musí jej navrhnout zástavní věřitel. Význam zástavního práva jako zajišťovacího prostředku násobí i výhodnější postavení zástavního věřitele v konkurzním řízení. Zástavní věřitel se v něm stává odděleným věřitelem, jehož pohledávka je uspokojena z výtěžku zpeněžení zastavené věci.

Závazek

Je obvykle stanoven nějakou formou smlouvy a ta téměř vždy obsahuje datum splatnosti a ve většině případů též i sankce vůči dlužníkovi, pokud do doby splatnosti závazek nesplatí. Těmito sankcemi může být navýšení dlužné částky o pokutu (přirážku) za pozdní splacení a to buď v absolutní podobě nebo jako určité malé procento z dlužné částky, které se po splatnosti (a dost často za každý následující den) o toto procento navyšuje.